S Plzní do Drážďan

V nabídce akcí DCM mě velmi zaujala pouť do Drážďan. Rozhodla jsem se, že se připojím k cestujícím. Víkend 26. – 28. 10., který byl pro tuto pouť určen, byl více než vhodný, protože jsem slavila své narozeniny.

Hned při nástupu do autobusu mě velmi mile překvapila přítomnost otce biskupa Františka Radkovského, který se snažil s každým osobně pozdravit a popovídat si.
V Drážďanech nás přijal kněz ve farnosti sv. Pavla nedaleko od centra města. Tento kněz nám pověděl také krátce o událostech z období válečných let. Nejvíce mě zaujalo, že právě v této farnosti mohou uctívat 6 mladých polských mužů, kteří byli v letech 1942 a 43 na území farnosti popraveni. Jan Pavel II. tyto mučedníky blahoslavil v roce 1999.

Sobotní den jsme zahájili mší svatou, při které nás P. Krzysztof Dedek vyzval, abychom se snažili být vnímaví k potřebám druhých. Během dopoledne jsme se vydali do centra města, kde jsme si za doprovodu české průvodkyně prohlíželi základní pamětihodnosti.
Významným symbolem města je barokní protestantský kostel „Frauenkirche“, který byl zničen při bombardování Drážďan na konci druhé světové války. Trosky tohoto kostela dlouhou dobu připomínaly hrůzy války. Po dlouhých letech však bylo rozhodnuto kostel zcela rekonstruovat a v roce 2005 byl znovu vysvěcen.

K městu neodmyslitelně patří také komplex barokních staveb zvaných Zwinger, kde se nachází cenné sbírky. Mnozí z nás se rozhodli, navštívit Galerii starých mistrů. Mohli jsme obdivovat díla německých, italských, francouzských a holandských malířů, např. Rembrandta, Rubense, Tiziana či obrazy benátského umělce Canaletta, který si zamiloval panorama Drážďan. Největším magnetem je však nejcennější plátno od renesančního mistra Raffaela – Sixtinská Madonna. Je to již 500 let od vzniku tohoto obrazu.
Po tomto kulturním zážitku a večerním koupání jsme zakončili den společnou modlitbou, hraním a zpíváním různých písniček na přání.

V neděli jsme se mohli těšit na mši svatou v katedrále Nejsvětější Trojice. Je to největší kostel v celém Sasku a v kryptě jsme si prohlédli sarkofágy saských králů. I když významný saský kurfiřt a polský král August II. Silný, který započal stavbu katedrály, zde není pochován, přesto je zde vystaveno jeho srdce.
Odpoledne jsme se vraceli zasněženou krajinou již zpátky do Čech.

Byl to moc krásně strávený víkend. Díky moc plzeňskému DCM za veškerou organizaci i všem účastníkům, za krásné společenství a vzájemné obohacení.

Anička Brabcová, Sekce pro mládež ČBK

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Bulletin. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář