Dejte si kámen do boty. Cože?

Budu se opakovat, ale jinak to nejde. Koneckonců opakování matka moudrosti. Řekněme si to tedy ještě jednou: Milosrdenství. Co to znamená? Povídal otec Alvaro, že zakusit milosrdenství můžeme velmi jednoduše: Vstanu, půjdu a požádám (tak jako hlavní hrdina v příběhu o marnotratném synu). Pak Alvaro řekl, máte strach zakusit milosrdenství?

Dejte si kámen do boty (to bude jako ten váš strach), půjdeme k rybníku a tam ho odevzdáte Pánu (strach Pánu, to je jako ten kámen do vody). A když jsme se vrátili ke kostelu, byla už víc než polovina programu pro mládež za námi!

Abych vás příliš nemátla – je třeba mít na paměti, že diecézní pouť v Teplé začala pro mladé již v pátek 2. září. Sešli jsme se, společně povečeřeli a pak se podělili o zážitky z prázdnin, tj. hlavně z Krakova, kde se letos odehrávalo celosvětové setkání mladých lidí s papežem. Večerní adorace utekla jako voda a druhá (pro některé teprve první) večeře se konala u ohniště za klášterem.

Ráno po modlitbě a po snídani jsme vyslechli otce Alvara a dali si ten kámen do boty – ale to už víte… Program, který následoval, byl již cele v režii účastníků. Mnoho poutníků si šlo poslechnout několik dalších slov o milosrdenství do kostela, jiní se vydali objevovat krásy přilehlého klášterního parku.

Dopolední program byl zakončen adorací v kostele a poté na nás čekalo milosrdenství v podobě poutního oběda (tím myslím hlavně ty steaky a klobásy 🙂 ). Odpoledne jsme si mohli vybrat ze široké nabídky programů: poslouchat divadlo nebo kapely na malém pódiu před kostelem, prohlédnout si klášter či prožít křížovou cestu, nic z toho nebylo nemožné. Všichni poutníci se však sešli na závěrečné mši sv., kterou celebroval náš otec biskup Tomáš. A i ta mše se zase točila kolem toho milosrdenství…

Řekněme si to tedy ještě jednou. Jediné, co máme udělat, abychom zakusili milosrdenství, je vstát, jít a požádat. Jednoduchý postup, díky kterému jsme mohli zakusit milosrdenství bratří premonstrátů v Teplé, jednoduchý postup, díky kterému zažijeme i Boží milosrdenství. Jen se nebát – a to je ten kámen v botě, kterého se však rychle můžeme zbavit, ale už jsem říkala…

 Anna Císlerová

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Bulletin. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář